...by to pěkně kouřilo
Motto: Nalomenou třtinu
nedolomí, nezhasí knot doutnající. Soud vyhlásí podle pravdy.
Izaiáš
42:3
Skutečnost, že kouř včely
zklidňuje věděli již pravěcí lovci v kořistnickém období, kteří při
plenění včelích hnízd používali zapálené otepy suché trávy.
Brtníci časem zjistili, že smotaný trs volně doutnající trávy je dosti
nepraktický a nebezpečný (riziko popálení i požáru lesa) a shoří
poměrně rychle. Tak sáhli po náhradě, první co bylo po ruce byl troud, který nechali doutnat ve
starém hliněném hrnci. Časem byl univerzální hrnec nahrazen hliněným
dýmákem, každopádně ještě v Janišových knihách se můžeme dočíst, že on
preferuje obyčejný vyřazený hrnec.
Troud je jakýkoliv materiál, který je tak suchý, že jej lze snadno
zapálit odraženou jiskrou z křesadla či žhnoucím uhlíkem získaným
třením dřev. Troud býval předmětem každodenního potřeby od dob, kdy se
pračlověk naučil rozdělat oheň, až do roku 1848, kdy profesor chemie
Rudolph Christian Boettger vynalezl zápalky. Od tohoto vynálezu začal
význam troudu upadat a dnes ho používají pouze včelaři a outdoorový
nadšenci, kteří neuznávají zápalky či zapalovače. Jako troud lze použít
celou řadu materiálů - suchou trávu, mech, trouchnivé
dřevo, chmýří, vyschlé dřevokazné houby, kousek
přepáleného
plátna
či
knotu
z rostlinných vláken, lýko,
dokonce i vyschlé kravské lejno, ale ne každý z těchto materiálů je pro
včelaření vhodný.
Dále se budu zabýval jen troudem, který najde využití ve včelařské
kuřačce. Tak jako v mnohých včelařských otázkách, neexistuje jedna
jediná univerzální rada, tak i v případě troudu není možné dát
jednoznačnou odpověď, který troud je do kuřačky nejvhodnější, protože
každý včelař má jiné preference. Hobby včelař s pár úly na zahrádce
bude preferovat troud, který se snadno a rychle rozdoutná a naopak
profi včelař se 40 ti úly bude od troudu požadovat aby doutnal co
nejdéle.
Plata od vajec
Nejdostupnějším troudem jsou dnes plata
od
vajec. Zdali je tento troud vhodný, vedou včelaři dlouhé
diskuse. Z dostupných informací vyplývá, že plata od vajec vhodným
troudem jsou, protože se jedná o poslední stádium recyklace
papíru, a z ekologického hlediska plata od vajec tak jako tak
skončí ve spalovně, protože jejich další recyklace je nemožná. Plata od
vajec jsou čistá celulóza dřevného původu, při výrobě se
nepřidávají žádná karcinogení pojiva, protože (stejně jako
u
výroby
papíru) jde o zplstění rostlinných vláken, pokud
se přidává klížidlo (minimálně, protože to stojí
peníze), jde
většinou o škrob. Naopak dřevěné hobliny a další "přírodní
materiály" při hoření uvolňují dehet (fenoly,
aromáty), terpentýn, metanol, formaldehyd a další lahůdky, což je
způsobeno pryskyřicemi a doprovodnými látkami ve dřevě (lignin,
terpeny, hemicelulozy ...), které jsou v případě celulózy již
odstraněné. Tedy je vcelku jasné, že plata od vajec jsou vhodná náplň
do
dýmáků, výhrady mohou mít jen ti, kterým se plato od vajec nelíbí z
estetického důvodu. Jedinou nevýhodou plat od vajec, je skutečnost, že
poměrně rychle shoří (v porovnání např. s choroši, které vydrží doutnat
i několik hodin), každopádně já jako včelař, který má maximálně pět
včelstev na stanovišti tuto nevýhodu nepociťuji, naopak jsem rád, že
nemusím pak celý den pozorovat dýmák zdali již vyhasl.
Jak tedy zapálit dýmák?
Tyto fotografie jsem uveřejnil především pro začátečníky, v dalším
výčtu troudů již takto podrobně zapalování kuřačky popisovat nebudu.
Dřevokazné huby
Ne každá houba - choroš, je do kuřačky vhodná pro své
složení. Některé můžou být dokonce nebezpečné, existuje o tom v odborné
literatuře několik zmínek. Proto bych chtěl níže doporučit vhodné
choroše do kuřačky. Většinu informací níže mám od svého kamaráda
Foresťáka, který je na houby specialista.
Lesklokorka ploská -
nejlepší zkušenost jsem udělal s tímto chorošdm. Jedná se o velmi hojný
druh a k tomu i
léčivý
Vějířovec obrovský - zdárně
odskoušel
i
sušenej
(jedlej) ....
Troudnatec
kopytovitý - jedna z najrozšířenějších
dřevokazných hub. Kdysi se velmi často používla pro zachycení jiskry z
křesadla a rozdělání ohně. Tento troud se našel dokonce ve výbavě
Otziho (zmrzlá mumie z Alp). Je to jediný troud z dřevokazné houby,
který se dá i koupit, prodávají ho jako speciální surovinu pro fandy
starých postupů. Coby palivo do kuřačky je ideální -
nedráždí včely, velmi dlouho vydrží doutnat a příjemně
voní. Není problém jej nasbírat při lesní procházce (obvykle na
vývratech bříz, pařezech, atd.) a usušit. Čím větší, tím lépe
- používá se totiž především podhoubí (podařil se mi dokonce najít
macek přes 40cm velký - ten je pak na hóódně dlouho). Schne
poměrně dlouho a pak je velmi tvrdý, doporučuju nařezat na
cirkulárce na kostky a uskladnit v uzavřeném obalu. Pak na včelnici mít
vždy pár kostek v uzavřené dóze i se sirkama a nic nezvlhne. Hůře
(déle) se zapaluje - je vhodné k tomuto účelu mít např. svíčku,
hřbitovní kalíšek, plynový zapalovač, atd. K podobným účelům ho
používali už naši předci.
dobře fungujou i
ostatní troudnatce, třeba troudnatec
pásovaný,
březovník obecný nebo březový.
Zapalování troudu z dřevokazných hub
Z toho je jasné, že zapálit ho sirkama je snadné a že s hořením
nemůže být problém což je přesně to co je potřeba.
Píšou že pro účely rozdělávání ohně jde použít i jiné dřevokazné
houby například Rezavec šikmý
....
Ostatně i březová kůra nebo seno se hodí k rozdělávání ohně i do
kuřáku
co dál
jako palivo používají včelaři většinou vše, co jim přijde pod ruku, od
plat od vajíček, přes vyschlé trouchnivé dřevo, hobru, středy od
kukuřic, máčené hobliny, jehličí, šišky, choroše, jutové pytle,
ekobrikety
Jak "ovonět" kouř.
Moje manželka pěstuje levandule, každý podzim levandule ostříhá a
vzniklý "biologický odpad" odveze na kompost. Považoval jsem to za
škodu a tak jsem tyto zbytky nastříhal na drobné kousky a usušil.
Přidávám do dýmáku a kouř je velmi voňavý.
Dále můžete ovonět Dobromysl, třezalka, jehnědy líska,
http://beeinfo.cz/vratic-obecny-skvela-bylinka-kuraku/
Copyright (c) 4. srpna 2016 by Miloš
Vondruška. Design by Webmaster
Související linky:
Troudnatec
kopytovitý - choroš neboli „hubáň“ v lidovém prostředí západních
Karpat
Swarm
Trapping - aneb když už jsou venku, jak je chytit
Rojochyt do výšek
