...by to pěkně kouřilo

Motto: Nalomenou třtinu nedolomí, nezhasí knot doutnající. Soud vyhlásí podle pravdy.
Izaiáš 42:3

Skutečnost, že kouř včely zklidňuje věděli již pravěcí lovci v kořistnickém období, kteří při plenění včelích hnízd používali zapálené otepy suché trávy.
Brtníci časem zjistili, že smotaný trs volně doutnající trávy je dosti nepraktický a nebezpečný (riziko popálení i požáru lesa) a shoří poměrně rychle. Tak sáhli po náhradě, první co bylo po ruce byl troud, který nechali doutnat ve starém hliněném hrnci. Časem byl univerzální hrnec nahrazen hliněným dýmákem, každopádně ještě v Janišových knihách se můžeme dočíst, že on preferuje obyčejný vyřazený hrnec.
Troud je jakýkoliv materiál, který je tak suchý, že jej lze snadno zapálit odraženou jiskrou z křesadla či žhnoucím uhlíkem získaným třením dřev. Troud býval předmětem každodenního potřeby od dob, kdy se pračlověk naučil rozdělat oheň, až do roku 1848, kdy profesor chemie Rudolph Christian Boettger vynalezl zápalky. Od tohoto vynálezu začal význam troudu upadat a dnes ho používají pouze včelaři a outdoorový nadšenci, kteří neuznávají zápalky či zapalovače. Jako troud lze použít celou řadu materiálů - suchou trávu, mech,
trouchnivé dřevo, chmýří, vyschlé dřevokazné houby, kousek přepáleného plátna či knotu z rostlinných vláken, lýko, dokonce i vyschlé kravské lejno, ale ne každý z těchto materiálů je pro včelaření vhodný.

Dále se budu zabýval jen troudem, který najde využití ve včelařské kuřačce. Tak jako v mnohých včelařských otázkách, neexistuje jedna jediná univerzální rada, tak i v případě troudu není možné dát jednoznačnou odpověď, který troud je do kuřačky nejvhodnější, protože každý včelař má jiné preference. Hobby včelař s pár úly na zahrádce bude preferovat troud, který se snadno a rychle rozdoutná a naopak profi včelař se 40 ti úly bude od troudu požadovat aby doutnal co nejdéle.

Plata od vajec

Nejdostupnějším troudem jsou dnes plata od vajec. Zdali je tento troud vhodný, vedou včelaři dlouhé diskuse. Z dostupných informací vyplývá, že plata od vajec vhodným troudem jsou, protože se jedná o poslední stádium recyklace papíru, a z ekologického hlediska plata od vajec tak jako tak skončí ve spalovně, protože jejich další recyklace je nemožná. Plata od vajec jsou
čistá celulóza dřevného původu, při výrobě se nepřidávají žádná karcinogení pojiva, protože (stejně jako u výroby papíru) jde o zplstění rostlinných vláken, pokud se přidává klížidlo (minimálně, protože to stojí peníze), jde většinou o škrob. Naopak dřevěné hobliny a další "přírodní materiály" při hoření uvolňují dehet (fenoly, aromáty), terpentýn, metanol, formaldehyd a další lahůdky, což je způsobeno pryskyřicemi a doprovodnými látkami ve dřevě (lignin, terpeny, hemicelulozy ...), které jsou v případě celulózy již odstraněné. Tedy je vcelku jasné, že plata od vajec jsou vhodná náplň do dýmáků, výhrady mohou mít jen ti, kterým se plato od vajec nelíbí z estetického důvodu. Jedinou nevýhodou plat od vajec, je skutečnost, že poměrně rychle shoří (v porovnání např. s choroši, které vydrží doutnat i několik hodin), každopádně já jako včelař, který má maximálně pět včelstev na stanovišti tuto nevýhodu nepociťuji, naopak jsem rád, že nemusím pak celý den pozorovat dýmák zdali již vyhasl.

Jak tedy zapálit dýmák?


Tyto fotografie jsem uveřejnil především pro začátečníky, v dalším výčtu troudů již takto podrobně zapalování kuřačky popisovat nebudu.



Dřevokazné huby

Ne každá houba - choroš, je do kuřačky vhodná pro své složení. Některé můžou být dokonce nebezpečné, existuje o tom v odborné literatuře několik zmínek. Proto bych chtěl níže doporučit vhodné choroše do kuřačky. Většinu informací níže mám od svého kamaráda Foresťáka, který je na houby specialista.

Lesklokorka ploská - nejlepší zkušenost jsem udělal s tímto chorošdm. Jedná se o velmi hojný druh a k tomu i léčivý

Vějířovec obrovský - zdárně odskoušel i sušenej (jedlej) ....

Troudnatec kopytovitý - jedna z najrozšířenějších dřevokazných hub. Kdysi se velmi často používla pro zachycení jiskry z křesadla a rozdělání ohně. Tento troud se našel dokonce ve výbavě Otziho (zmrzlá mumie z Alp). Je to jediný troud z dřevokazné houby, který se dá i koupit, prodávají ho jako speciální surovinu pro fandy starých postupů. Coby palivo do kuřačky
je ideální - nedráždí včely, velmi dlouho vydrží doutnat a příjemně voní. Není problém jej nasbírat při lesní procházce (obvykle na vývratech bříz, pařezech, atd.) a usušit. Čím větší, tím lépe - používá se totiž především podhoubí (podařil se mi dokonce najít macek přes 40cm velký - ten je pak na hóódně dlouho). Schne poměrně dlouho a pak je velmi tvrdý, doporučuju nařezat na cirkulárce na kostky a uskladnit v uzavřeném obalu. Pak na včelnici mít vždy pár kostek v uzavřené dóze i se sirkama a nic nezvlhne. Hůře (déle) se zapaluje - je vhodné k tomuto účelu mít např. svíčku, hřbitovní kalíšek, plynový zapalovač, atd. K podobným účelům ho používali už naši předci.

dobře fungujou i ostatní troudnatce, třeba troudnatec pásovaný,

březovník obecný nebo březový.

Zapalování troudu z dřevokazných hub
Z toho je jasné, že zapálit ho sirkama je snadné a že s hořením nemůže být problém což je přesně to co je potřeba.

Píšou že pro účely rozdělávání ohně jde použít i jiné dřevokazné houby například Rezavec šikmý ....
Ostatně i březová kůra nebo seno se hodí k rozdělávání ohně i do kuřáku

co dál

jako palivo používají včelaři většinou vše, co jim přijde pod ruku, od plat od vajíček, přes vyschlé trouchnivé dřevo, hobru, středy od kukuřic, máčené hobliny, jehličí, šišky, choroše, jutové pytle, ekobrikety


Jak "ovonět" kouř.
Moje manželka pěstuje levandule, každý podzim levandule ostříhá a vzniklý "biologický odpad" odveze na kompost. Považoval jsem to za škodu a tak jsem tyto zbytky nastříhal na drobné kousky a usušil. Přidávám do dýmáku a kouř je velmi voňavý.

Dále můžete ovonět Dobromysl, třezalka, jehnědy líska,

http://beeinfo.cz/vratic-obecny-skvela-bylinka-kuraku/




vcela
Zpět na hlavní stránku
vcela

Copyright (c) 4. srpna 2016 by Miloš Vondruška. Design by Webmaster
Související linky:

Troudnatec kopytovitý - choroš neboli „hubáň“ v lidovém prostředí západních Karpat
Swarm Trapping - aneb když už jsou venku, jak je chytit
Rojochyt do výšek